30. 7. 2017

Alena Mornštajnová - Hana


Název Knihy: Hana
AutorAlena Mornštajnová
Žánr: česká literatura, román, literatura pro ženy
NakladatelstvíHost
Datum vydání: 2017
Počet stran: 300
Typ knihy: pevná vazba
Recenze:

Konečně jsem se dostala k přečtení tolik vychvalované knihy od Aleny Mornštajnové. A co je na těch recenzích pravda? Je kniha vážně tak dobrá? Ano, je. Výborný silný příběh o velké ztrátě a utrpení jedné rodiny, vyprávěný nejdříve z pohledu malého děvčátka, které přišlo o rodiče a pak z pohledu vyhaslé ženy, která zažila holokaust a jako jediná z rodiny ho přežila a která si všechno neštěstí, které se její rodině děje, dává za vinu.


Obdivuji autory, kteří dokáží poutavě vyprávět a vtáhnout čtenáře do děje tak, že je schopen nejíst, nespat a jen číst. Obdivuji je a zároveň jim děkuji. Knih s námětem vyvražďování židů je spousta a je to jen dobře. Lidstvo by nemělo dovolit, aby se na tyto činy zapomnělo. V této knize však nejde jen o tohle.

8. 7. 2017

Sharon J. Bolton - Už mě vidíš?

Název Knihy: Už mě vidíš?
Originální název: Now You See Me
Série: Lacey Flint
Pořadí knihy v dané sérii: 1
AutorSharon J. Bolton
PřekladatelHana Čapková
Žánr: detektivka, thriller
NakladatelstvíDomino
Datum vydání: 2013
Počet stran: 424
Typ knihy: e-kniha
Koupeno na: palmknihy.cz
Hlavní postava: mladá policistka Lacey Flint
Recenze:

Na tuto autorku jsem narazila náhodou před několika měsíci a kniha Takt o je, tak to bude, jejíž recenzi najdete zde mě učarovala. Jednalo se o 3. díl ze série s vyšetřovatelkou Lacey Flint a já se chtěla dozvědět víc. V některých částech kniha odkazovala na události, které se staly v předchozích dílech, a člověk se tolik neorientoval, a proto jsem se rozhodla začít se sérií od začátku a pořídila jsem si knihu Už mě vidíš. Ani tato kniha nezklamala a mnohé věci mi zapadly do sebe a hezky se uspořádaly. I zde se jedná o skvělou detektivku s napínavou zápletkou, kdy do poslední chvíle netušíte, kdo je pachatel. Že by snad i samotná Lacey?


1. 7. 2017

Ivana Myšková - Bílá zvířata jsou často hluchá

Název Knihy: Bílá zvířata jsou často hluchá
AutorIvana Myšková
Žánr: povídky, česká literatura
NakladatelstvíHost
Datum vydání: 2017
Počet stran: 208
Typ knihy: pevná vazba
Recenze:


Absurdní povídky ze života. Soubor 11 povídek, u kterých se budete smát, brečet i nadávat. Celou recenzi najdete na webu čbdb zde.


Radka Třeštíková - Osm

Název Knihy: Osm
AutorRadka Třeštíková
Žánr: česká literatura, román, literatura pro ženy
NakladatelstvíMotto
Datum vydání: 2017
Počet stran: 381
Typ knihy: pevná vazba
Hlavní postava: Míša
Recenze:

Tato kniha byla druhou knihou, kterou jsem od autorky četla. Po pro mě nevydařených Bábovkách, jejichž slávu a oblíbenost jsem vůbec nepochopila (více v recenzi zde), jsem dala autorce ještě šanci. Nejsem typ čtenáře, který by autora odsoudil po prvním díle, které se mi nelíbí. Někdy kniha nesedne, protože jste zrovna naladěni jinak. Nacházíte se v životní situaci a psychickém rozpoložení, který zrovna k dané knize nesedí, a nebo se vám prostě kniha nelíbí, protože se holt nevyvedla. Důvodů může být spousta, ale to, že se kniha nelíbí vám, ještě neznamená, že nenadchne někoho jiného... a takových knih já znám spoustu :-).



Nicméně kniha Osm mi sedla. Autorka držela dějovou linii. Děj měl spád, byl napínavý, vtipný, neztrácela jsem se v postavách, a co mám na knihách ráda je, že jsem se nad příběhem zamýšlela. Takové to, co by bylo kdyby. A nadchnul mě konec, který zůstal otevřený a může z toho být i pokračování, ale zároveň nemáte pocit, že by vás autor ochudil o závěr. Děj dopadl, tak jak dopadl a kdo ví, třeba to už navždy tak zůstane, nebo se v další knize ještě něco stane.

Ze začátku četby mi vadily nepřeložené cizojazyčné výrazy. Klidně ať je autoři do knih dávají, ale podle mě by měly následovat české překlady. Mě to prostě při čtení ruší. Ne že by tomu nešlo rozumět, člověk si význam dovodí, ale co když taky ne.

Knihu jsem přečetla za dva dny a při čtení mě poháněla zvědavost, jak to teda bude dál a jak to nakonec dopadne. Během čtení jsem se i zasmála. Pro mě asi nejvtipnější pasáž polemika o "šulínovi":

..."Maj brouci šulína?" zeptá se zničehonic Bruno.  "Cože?" "No šulína, jestli maj." "Jakého... co?" Meda přestane čmárat, protože tohle ji zajímá. "Ty nevíš, co je to šulín?" zeptá se Míši. Vím, co je to ... a vůbec, přestaňte, tohle se nahlas neříká." "Šulín, šulín, šůůlííín!" volá Bruno vesele a Meda se směje.... "Přestaň," požádá ho Míša a Bruno přestane, Meda se už stejně nesměje, tak nemá důvod to dál vyřvávat, ale potřebuje vědět, jestli brouci toho šulína maj, nebo nemaj, protože se s Dominikem - to je jeho nový spolužák  z té nové školy, kam teď musí Bruno i Meda chodit - vsadil o boty....

Kniha je opravdu čtivá a doporučuji ji ať už jako ne úplně stupidní oddechovku na dovolenou, nebo jako lehčí čtení před spaním.

Hodnocení: